Jak se projeví nedostatek lásky?
Od počátků své existence byly sirotčince nejen útočištěm pro opuštěné děti, ale i místem, které mělo znepokojivě vysoká čísla dětských úmrtí. V minulém století se dlouho předpokládalo, že jde o důsledek přenosu infekčních chorob, a tak se začalo dbát na intenzivnější seperáciu dětí a hygienu.
Míra úmrtí však zůstala vysoká. Počátkem 20. století se v některých amerických i evropských sirotčincích a dětských domovech mohla podle neoficiálních údajů blížit až k sto procentům.
Tento jev si v té době začali všímat i více psychoanalytici, kteří se věnovali výzkumu dětí. Jejich studie se staly základem pro dnešní poznatky o dětském vývoji a vytváření mezilidských pout. No byly i ukázkou toho, jak nedostatek lásky, dotyků a kontaktu může narušit lidskou osobnost a dokonce i zabíjet.
Snad nejkontroverznější případová studie, o níž se literatura dodnes zmiňuje jen velmi mlhavě zprostředkovaně a která v zahraničních studentských kruzích působí jako odstrašující příklad, je americký experiment ze 40. let.
Vědci měli v rámci něho rozdělit čtyřicet novorozenců do dvou skupin, přičemž jedna byla kontrolní, v níž bylo o děti postaráno běžným způsobem, druhá byla experimentální.
Dvacet miminek z druhé skupiny zkoumali ve speciálním zařízení, kde pracovníci naplňovaly všechny jejich základní potřeby – krmili je, prebaľovali, ukládaly do postýlek. Všechny kromě jedné.
Nevykazovala jim žádné emoce. Podle instrukcí se jich nemohli dotýkat více, než bylo nutné, nedívali se jim do očí, neprihovárali se jim, jednoduše s nimi nevytvářely žádnou interakci.
Experiment museli výzkumníci údajně ukončit už po čtyřech měsících.
Redakce radí: Vyzkoušejte další vychytávky, které Vám pomohou s péči o děti.
